Digital Copyright and the Consumer Revolution: Hands Off My IPod
Filed under book | Tags: · copyright
This book documents and evaluates the growing consumer revolution against digital copyright law, and makes a unique theoretical contribution to the debate surrounding this issue.With a focus on recent US copyright law, the book charts the consumer rebellion against the Sonny Bono Copyright Term Extension Act 1998 (US) and the Digital Millennium Copyright Act 1998 (US). The author explores the significance of key judicial rulings and considers legal controversies over new technologies, such as the iPod, TiVo, Sony Playstation II, Google Book Search, and peer-to-peer networks. The book also highlights cultural developments, such as the emergence of digital sampling and mash-ups, the construction of the BBC Creative Archive, and the evolution of the Creative Commons.Digital Copyright and the Consumer Revolution will be of prime interest to academics, law students and lawyers interested in the ramifications of copyright law, as well as policymakers given its focus upon recent legislative developments and reform proposals. The book will also appeal to librarians, information managers, creative artists, consumers, technology developers, and other users of copyright material.
Digital Copyright and the Consumer Revolution: Hands Off My IPod
By Matthew Rimmer
Edition: illustrated
Published by Edward Elgar Publishing, 2007
ISBN 1845429486, 9781845429485
368 pages
preview
Tomáš Řiháček: Zvukové prostředí města a jeho vliv na prožívání (2007)
Filed under thesis | Tags: · czech, sound recording, urbanism
Práce se zabývá otázkou, jak zvukové prostředí města ovlivňuje prožívání jeho obyvatel. Vychází především z tzv. tradice sonosféry, avšak čerpá i z tzv. hlukové tradice. Sluchová percepce je zde pojímána nikoli izolovaně, ale v kontextu interakce s reálným prostředím, v kontextu tělesnosti a každodenních aktivit. Předkládaný výzkum se pokouší z fenomenologické perspektivy zachytit prožitkové významy spojené se zvukovým prostředím města. Výzkum, který lze stručně charakterizovat jako terénní, kvalitativní a explorativní, je rozvržen do dvou fází. Během první fáze byla vytvořena pracovní typologie zvukových prostředí centra města Brna, zahrnující kategorie: dopravní uzly MHD, ulice/náměstí s hustou dopravou, ulice/náměstí s mírnou dopravou, frekventované ulice/náměstí v pěší zóně, tiché ulice/náměstí v pěší zóně, otevřená prostranství (se třemi podkategoriemi: městské sady a parky, přítomnost zeleně s blízkostí dopravy a místa s minimem zeleně a blízkostí dopravy) a atypická místa (místa se specifickým, ale ojediněle se vyskytujícím zvukovým prostředím). Druhým výstupem této fáze je seznam dimenzí zvukového prostředí relevantních z hlediska běžných obyvatel. Třetím výstupem je klasifikace a frekvenční analýza zvukových zdrojů spontánně zmíněných v popisech. Klasifikace zdrojů obsahuje sedm hlavních kategorií: přírodní zvuky, bezprostřední projevy lidí, hudební zvuky, elektronické a jiné signály, nízkoinformační technické zvuky, nerozlišený celek a ticho. Druhá, ústřední, fáze výzkumu je zaměřena na analýzu prožitků udávaných během reálné přítomnosti na vybraných místech v centru města Brna, reprezentujících jednotlivé kategorie pracovní typologie vytvořené v předchozí fázi. Jako metoda sběru dat sloužila původně psychoterapeutická technika focusing, která byla modifikována tak, aby podporovala uvědomění si a verbální uchopení spontánně se vynořujících tělesně zakotvených významů, které vznikají v kontaktu se zvukovým prostředím. Data byla analyzována podle metody zakotvené teorie a poskytla několik významných výsledků. Prvním výsledkem je deskriptivní model sonosféry (zvukového prostředí konkrétního místa), tvořený čtyřmi komponentami: dominantou, popředím, horizontem a prostorem. Dalším výstupem je seznam 35 prožitkových kategorií, uspořádaný do sedmi skupin či polarit: (1) skupina kategorií, u nichž dominuje dimenze uvolnění–excitace, (2) bezpečí–ohrožení, (3) volnost–stísněnost, (4) kontakt se sebou–rušení tohoto kontaktu, (5) osobní distance, (6) zaujetí–nezájem a (7) podporující–rušivé. Kromě prožitkových kategorií byly sledovány a analyzovány také další kategorie, týkající se jedince (představy, očekávání, únava, nálada, efekt kontrastu a habituace) a mimoakustického prostředí (počasí). Dále byla provedena analýza prožitkových kategorií spojených s přírodními, lidskými a technickými zvuky a také analýza na úrovni jednotlivých míst a prožitků s nimi spojených. V závěru práce jsou naznačeny možnosti dalšího zkoumání.
Comment (0)