|
|
| (22 intermediate revisions by the same user not shown) |
| Line 1: |
Line 1: |
| − | Kanadský skladatel a pedagog **Raymond Murray Schafer** svoji definici zvukových krajin a schizofonie shrnul v brožurce, kterou vydal v roce 1969: _The New Soundscape: A Handbook for the Modern Music Teacher_. Příručka se stala úspěšnou a Schafer se skupinkou kolegů a studentů Univerzity Simona Frasera ve Vancouveru založili později ambicióznější koncept a platformu _Světový zvukový projekt_ ([The World Soundscape Project][1]). Cílem bylo dokumentovat, studovat a propagovat problematiku zvuku a prostředí, zvuku a člověka, zvuku a krajiny. Koncem sedmdesátých let byl pak koncept _zvukové krajiny_ kanonizován díky vydání příručky bestseleru [_The Tuning of the World_][2] (_Ladění světa_) a učebnice Schaferova spolupracovníka - skladatele **Barryho Truaxe** o „akustické ekologii“ ([_Handbook for Acoustic Ecology_][3], 1978). Obě publikace jsou považovány za první studie, které koncepci „zvukové krajiny“ podrobněji rozpracovaly a dodnes jsou zmiňovány ve většině prací, zabývající se v teoretických, filosofických a environmentálních souvislostech zvukem. Někteří autoři ovšem používají pojem ve velmi širokém rozptylu významů a občas mohou být nové interpretace od původní Schaferovy "zvukové krajiny" poměrně vzdálené, případně se k ní někteří staví kriticky (Michel Chion, Francisco López, Tim Ingold a další). Důvod nejspíš vězí v poněkud širokém a metaforickém vymezení toho, co si pod termínem „soundscape“ Schafer představoval. Nabízí se například otázka, nakolik je zvuková krajina zaměnitelná například s „"nasloucháním“? Nicméně obě slova dosud rezonují a uhnízdily se ve slovníku zvukového umění i rozvíjejícího se oboru [_ekoakustiky_][4] a [_sound studies_][5] (zvuková studia). Věříme, že pro českého čtenáře může být užitečné si— i po půl století, které od prvního vydání uplnulo — skromnou a přístupně napsanou brožurku přečíst. Už proto, že „ekologie“ nebo (zvukové) „znečištění“ jsou na pořadu dne ještě úpěnlivěji a častěji, než tomu bylo v době, kdy je Murray Schafer a [Barry Truax][10] vymysleli, nebo spíš kdy slova propojili do nových souvislostí.
| + | Canadian composer and educator '''[[R._Murray_Schafer|Raymond Murray Schafer]]''' summarized his definition of soundscape and schizophony in a booklet published in 1969: ''The New Soundscape: A Handbook for the Modern Music Teacher]''. The handbook was a success, and Schafer and a group of colleagues and students at Simon Fraser University in Vancouver later founded the more ambitious concept and platform ([[https://www.sfu.ca/sonic-studio/worldsoundscaperoject.html The World Soundscape Project]]). The goal was to document, study, and promote the issues of sound and environment, sound and human, and sound and landscape. In the late 1970s, the concept of ''soundscape'' was canonized with the publication of the bestselling handbook [The Tuning of the World] and textbooks by his collaborators - such as composer '''[https://www.sfu.ca/~truax/ Barry Truax]''' on "acoustic ecology" ''Handbook for Acoustic Ecology'', 1978, or [[Hildegard_Westerkamp|Hildegard Westerkamp]]. |
| | + | |
| | + | Both publications are considered the first studies to elaborate on the concept of "soundscape" in more detail and are still mentioned in most works dealing with theoretical, philosophical and environmental contexts of sound. However, some authors use the term in a very wide range of meanings and sometimes new interpretations can be quite distant from Schafer's original "soundscape", or some are critical of it '''[[Michel_Chion|Michel Chion]]''', [[Francisco López]], [https://www.timingold.com/ Tim Ingold] and others. The reason probably lies in the rather broad and metaphorical definition of what Schafer imagined under the term "soundscape". For example, the question arises how interchangeable is such definition of "soundscape" with, for example, "listening"? |
| | | | |
| − | (_poznámka: jde o první překlad práce Raymonda Murraye Schafera do češtiny_).
| + | However, both terms still resonate today and have become embedded in the vocabulary of sound art and the developing fields of [ecoacoustics] and [sound studies]. If only because the terms "ecology" or (sound) "pollution" are on the agenda even more urgently and frequently than they were when Murray Schafer and [Barry Truax] introduced them, or rather when they linked the two terms into new contexts. |
| − | | |
| − | _Naslouchat mnohosti a možnosti krajin, slyšet mnohotvárnost jejich pohyblivé řeči umožňuje abychom se vzepřeli singularitě okamžiku a vyslovili smysl místa a jiného významu, ukrytého v těchto možnostech a naznačujících, že by to mohlo být také jinak.… Zvuk prostupuje rámcem obrazu a připravuje nás k tomu abychom se vyslovili k něčemu dalšímu: časová, neviditelná a nestálá změna, vyžadující účast a proměňující také toho, kdo poslouchá_.
| |
| − | | |
| − | Salomé Voegelin, Sonic Possible Worlds
| |
| − | | |
| − | Publikaci jsme se rozhodli doplnit několika dalšími články, které nabízejí aktualizaci a další souvislosti: překladem úryvku z jiného Schaferova textu _Acoustic Space_, který předtím vyšel v časopise Pandora, článkem **Sabine Breitsameterové** _Řazení zvuků_, biografickou črtu **Jozefa Cserese** o R. Murray Schaferovi, studii o zlovolných mikrofonech [Marka Petera Wrighta][6], rozhovory se zvukovými umělci [Jacobem Kirkegaardem][7] - o instalaci _Testimonium_, a [Johnem Grzinichem][11] o rozdílu mezi hudbou a zvukem, analytickou esejí _Zvuk a antropocén_ historičky a teoretičky **[Anny Kvíčalové][14]** a dokumentací rozhlasového programu [_International Dawn Chorus_][8], věnovanému jitřním zvukovým krajinám, který byl vysílán na ČR Vltava v květnu 2020. Zveřejnění článku o jiném pojetí _zvukové krajiny_ totiž jako formy světové "elektroakustické kompozice" od Barry Truaxe je také - pokud vím - první text tohoto kanadského hudebníka přeložený do češtiny. To vše doplněno o oznámení o čerstvě dokončené knize [_Sound and Environment_][9], vydané editory **Janem Krtičkou** a **Pavlem Mrkusem** na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a výzvou k účasti k projektu [This Land is Not Mine][13] Kit Austen v Horní Lužici. Ten dočasně uzavírá on-line čítanku věnovanou zvukovým i jiným krajinám a také trochu akustické ekologii.
| |
| − | | |
| − | Samozřejmě by bylo vhodné připojit několik dalších rozhovorů s autory, kteří se zvukovým uměním s přídechem ekologie zabývají, nebo zabývali zejména u nás. Zajímavým přínosem je studie o málo známých experimentech Aloise Piňose, který ve skladbách _Speleofonie_ a _Kateřinské hry_ z poloviny 70 let využil záznamy perkusivního dotyku krápníků a zvuky řeky Punkvy. Nahrávky byly zpracovány ve Studiu bratislavského rozhlasu a přehrávány návštěvníkům Kateřinské jeskyně Moravského krasu. Také v kompozici _Kontrapunkty přírody_ z roku 1978 Piňos použil také "terénní nahrávky - vody, větru, zvířat a lidských hlasů. Tento text připravujeme a zveřejníme, jakmile ho Tomáš Hambálek, který na toto téma psal v Brně na Masarykově univerzitě bakalářku, dopíše a pošle.
| |
| − | | |
| − | I když to vyhlíží jako by ke všemu důležitému v těchto souvislostech došlo hlavně někde daleko, v Kanadě, USA, Francii, Anglii, Austrálii, nebo alespoň v Polsku (například číslo časopisu Glissando z roku 2015, věnované zvukové krajině) a je tedy nutno vše napřed přeložit, možná i v českých a slovenských hudebních krajinách jsou ukryty ekoakustické kořeny, o které prozatím nevědomky jen zakopáváme.
| |
| − |
| |
| − | Rád bych tím poděkoval všem autorům textů, kteří je pro tento výbor poskytli, překladatelům, zejména Martinu Lauerovi za jeho překlad _Nové zvukové krajiny_ i Lloydu Dunnovi za pečlivou úpravu knížky i celého výboru.
| |
| − | | |
| − | Další příspěvky, rozhovory, studie o zvuku, hudbě a krajině městské i přírodní budou zde i tam - ve spolupráci s [_Hisvoice.cz_][12] - postupně doplňovány. Pokud snad máte doma něco v šuplíku, nebo dokonce rozepsané, neváhejte se ozvat na zvukac et centrum.cz
| |
| − | | |
| − | _Miloš Vojtěchovský, listopad 2020_
| |
| − | | |
| − | [1]: https://www.sfu.ca/~truax/wsp.html
| |
| − | [2]: https://monoskop.org/File:Schafer_R_Murray_The_Soundscape_Our_Sonic_Environment_and_the_Tuning_of_the_World_1994.pdf
| |
| − | [3]: https://www.sfu.ca/~truax/handbook2.html
| |
| − | [4]: http://www.iinsteco.org/our-mission.php
| |
| − | [5]: https://www.udk-berlin.de/en/courses/sound-studies-and-sonic-arts-master-of-arts/
| |
| − | [6]: http://markpeterwright.net/
| |
| − | [7]: http://fonik.dk/
| |
| − | [8]: http://soundtent.org/soundcamp_reveil.html
| |
| − | [9]: http://murmurans.ujep.cz/
| |
| − | [10]: https://agosto-foundation.org/cs/mediateka/acoustic-ecology/kompozice-zvukove-krajiny-jako-globalni-hudba
| |
| − | [11]: https://maaheli.ee/main/
| |
| − | [12]: https://www.hisvoice.cz
| |
| − | [13]: https://www.katausten.com/portfolio/this-land-is-not-mine/
| |
| − | [14]: https://agosto-foundation.org/cs/mediateka/acoustic-ecology/tiche-jaro-a-ruch-antropocenu
| |
Canadian composer and educator Raymond Murray Schafer summarized his definition of soundscape and schizophony in a booklet published in 1969: The New Soundscape: A Handbook for the Modern Music Teacher]. The handbook was a success, and Schafer and a group of colleagues and students at Simon Fraser University in Vancouver later founded the more ambitious concept and platform ([The World Soundscape Project]). The goal was to document, study, and promote the issues of sound and environment, sound and human, and sound and landscape. In the late 1970s, the concept of soundscape was canonized with the publication of the bestselling handbook [The Tuning of the World] and textbooks by his collaborators - such as composer Barry Truax on "acoustic ecology" Handbook for Acoustic Ecology, 1978, or Hildegard Westerkamp.
Both publications are considered the first studies to elaborate on the concept of "soundscape" in more detail and are still mentioned in most works dealing with theoretical, philosophical and environmental contexts of sound. However, some authors use the term in a very wide range of meanings and sometimes new interpretations can be quite distant from Schafer's original "soundscape", or some are critical of it Michel Chion, Francisco López, Tim Ingold and others. The reason probably lies in the rather broad and metaphorical definition of what Schafer imagined under the term "soundscape". For example, the question arises how interchangeable is such definition of "soundscape" with, for example, "listening"?
However, both terms still resonate today and have become embedded in the vocabulary of sound art and the developing fields of [ecoacoustics] and [sound studies]. If only because the terms "ecology" or (sound) "pollution" are on the agenda even more urgently and frequently than they were when Murray Schafer and [Barry Truax] introduced them, or rather when they linked the two terms into new contexts.
