Difference between revisions of "History of technology"
Jump to navigation
Jump to search
Line 1: | Line 1: | ||
− | |||
− | |||
− | |||
; questions for particular regions @ CEE | ; questions for particular regions @ CEE | ||
Line 8: | Line 5: | ||
* introduction of 16mm, video | * introduction of 16mm, video | ||
− | * Bernard Stiegler, ''Technics and Time'' [http://en.wikipedia.org/wiki/Technics_and_Time,_1] | + | ; Publications |
− | * David Edgerton [http://en.wikipedia.org/wiki/David_Edgerton_(historian)] [http://www3.imperial.ac.uk/historyofscience/aboutthecentre/staff/professordavidedgerton] | + | * Bernard Stiegler, ''Technics and Time'', [http://en.wikipedia.org/wiki/Technics_and_Time,_1] |
− | + | * David Edgerton, ''The Shock of the Old'', [http://en.wikipedia.org/wiki/David_Edgerton_(historian)] [http://www3.imperial.ac.uk/historyofscience/aboutthecentre/staff/professordavidedgerton] | |
− | |||
* Břetislav Fajkus, ''Současná filosofie a metodologie vědy''. Filosofia, Praha 1997, 2. vydání 2003, 136 pp. [http://www.natur.cuni.cz/filosof/index.php?option=com_content&task=view&id=54] | * Břetislav Fajkus, ''Současná filosofie a metodologie vědy''. Filosofia, Praha 1997, 2. vydání 2003, 136 pp. [http://www.natur.cuni.cz/filosof/index.php?option=com_content&task=view&id=54] | ||
** Rozvojem filosofie vědy ve 20. století se zabývá druhá část knihy. Autor podává přehled základních koncepcí filosofie vědy od novopozitivizmu přes Poppera a Kuhna až k tzv. sociologickému obratu a postmodernismu. | ** Rozvojem filosofie vědy ve 20. století se zabývá druhá část knihy. Autor podává přehled základních koncepcí filosofie vědy od novopozitivizmu přes Poppera a Kuhna až k tzv. sociologickému obratu a postmodernismu. | ||
Line 18: | Line 14: | ||
** Druhá část, nadepsaná „Vývoj filosofie a metodologie vědy ve 20. st.“ – ačkoli výstižnější by možná bylo „v 2. polovině 20. st.“ – , je členěna podle jednotlivých teorií či teoretických proudů. Je zde vyložen novopozitivismus a logicko-rekonstrukcionalistické pojetí filosofie vědy (R. Carnap), falzifikační model vědy (K. R. Popper), historická a holistická perspektiva (T. Kuhn), metodologie vědeckých výzkumných programů (I. Laktos), pojetí vědy jako progresivní internalizace (D. Shapere). „bootstrapová“ teorie (T. Nickles), semantický přístup B. C. van Fraassena a kognitivní přístup R. N. Giera. A k tomu radikální přístupy jako „metodologický anarchismus“ P. K. Feyrabenda, různé proudy sociologie vědění (M. Foucalt, edinburghská a bathská škola) a postmoderní perspektiva (J. F. Lyotard). | ** Druhá část, nadepsaná „Vývoj filosofie a metodologie vědy ve 20. st.“ – ačkoli výstižnější by možná bylo „v 2. polovině 20. st.“ – , je členěna podle jednotlivých teorií či teoretických proudů. Je zde vyložen novopozitivismus a logicko-rekonstrukcionalistické pojetí filosofie vědy (R. Carnap), falzifikační model vědy (K. R. Popper), historická a holistická perspektiva (T. Kuhn), metodologie vědeckých výzkumných programů (I. Laktos), pojetí vědy jako progresivní internalizace (D. Shapere). „bootstrapová“ teorie (T. Nickles), semantický přístup B. C. van Fraassena a kognitivní přístup R. N. Giera. A k tomu radikální přístupy jako „metodologický anarchismus“ P. K. Feyrabenda, různé proudy sociologie vědění (M. Foucalt, edinburghská a bathská škola) a postmoderní perspektiva (J. F. Lyotard). | ||
** Třetí část, nadepsaná „Problémy, tendence a perspektivy“, je členěna tématicky a snaží se postihnout ony problémy filosofie vědy, jež autor pokládá za nejzávažnější a stále živé. Řadí mezi ně problém realismu, reprezentace, porozumění, poznávajícího subjektu, neodarwinistické výklady (memy) a úloha hodnot, resp. etický rozměr vědy. | ** Třetí část, nadepsaná „Problémy, tendence a perspektivy“, je členěna tématicky a snaží se postihnout ony problémy filosofie vědy, jež autor pokládá za nejzávažnější a stále živé. Řadí mezi ně problém realismu, reprezentace, porozumění, poznávajícího subjektu, neodarwinistické výklady (memy) a úloha hodnot, resp. etický rozměr vědy. | ||
+ | * István Hajnal (Hungarian) - history of writing in Middle Ages | ||
− | * | + | ; plus |
+ | * http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_computer_hardware | ||
+ | * http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_communication#History_of_telecommunication |
Revision as of 00:04, 28 June 2009
- questions for particular regions @ CEE
- introduction of personal computer
- introduction of email in universities
- introduction of 16mm, video
- Publications
- Bernard Stiegler, Technics and Time, [1]
- David Edgerton, The Shock of the Old, [2] [3]
- Břetislav Fajkus, Současná filosofie a metodologie vědy. Filosofia, Praha 1997, 2. vydání 2003, 136 pp. [4]
- Rozvojem filosofie vědy ve 20. století se zabývá druhá část knihy. Autor podává přehled základních koncepcí filosofie vědy od novopozitivizmu přes Poppera a Kuhna až k tzv. sociologickému obratu a postmodernismu.
- Novým aspektům filosofie vědy je věnována třetí část knihy. Vedle tradičních problémů realismu, pravdivosti a racionality se v centru pozornosti filosofie vědy objevuje i téma člověka v jeho dimenzních sociálních a antropologických, a tím i otázky hodnot a etických zásad vědeckého výzkumu.
- FAJKUS, Břetislav. Filosofie a metodologie vědy. Vývoj, současnost a perspektivy. Praha, 2005, Academia. 1. vydání. 339 stran. ISBN 80-200-1304-0
- Druhá část, nadepsaná „Vývoj filosofie a metodologie vědy ve 20. st.“ – ačkoli výstižnější by možná bylo „v 2. polovině 20. st.“ – , je členěna podle jednotlivých teorií či teoretických proudů. Je zde vyložen novopozitivismus a logicko-rekonstrukcionalistické pojetí filosofie vědy (R. Carnap), falzifikační model vědy (K. R. Popper), historická a holistická perspektiva (T. Kuhn), metodologie vědeckých výzkumných programů (I. Laktos), pojetí vědy jako progresivní internalizace (D. Shapere). „bootstrapová“ teorie (T. Nickles), semantický přístup B. C. van Fraassena a kognitivní přístup R. N. Giera. A k tomu radikální přístupy jako „metodologický anarchismus“ P. K. Feyrabenda, různé proudy sociologie vědění (M. Foucalt, edinburghská a bathská škola) a postmoderní perspektiva (J. F. Lyotard).
- Třetí část, nadepsaná „Problémy, tendence a perspektivy“, je členěna tématicky a snaží se postihnout ony problémy filosofie vědy, jež autor pokládá za nejzávažnější a stále živé. Řadí mezi ně problém realismu, reprezentace, porozumění, poznávajícího subjektu, neodarwinistické výklady (memy) a úloha hodnot, resp. etický rozměr vědy.
- István Hajnal (Hungarian) - history of writing in Middle Ages
- plus