History of technology

information technologies
media technologies

questions for particular regions @ CEE

• introduction of photography, film, sound film, 16mm film, handheld camera, video, xerox, computer, internet, etc

Theorists

• Bernard Stiegler, Technics and Time, [1]
• Paul Virilio, The Vision Machine, 1994, re: teletechnologies of real-time, [2]
• Friedrich Kittler, Gramophone Film Typewriter, 1986/1999. Kittler's central project is to "prove to the human sciences [...] their technological-media a priori" (Winkler), or in his own words: "Driving the spirit out of the humanities", a title that he gave a work that he published in 1980.[3]
• Martin Heidegger, "The Question Concerning Technology", [4]
• Lewis Mumford [5]
• Richard Beardsworth, founder and general editor of the journal Tekhnema: Journal of Philosophy and Technology from 1994-2001 [6]
• David Edgerton, The Shock of the Old, use-centred history (against innovation- and invention-centred), for some reason doesn't use term media [7] [8]
• Břetislav Fajkus, Současná filosofie a metodologie vědy. Filosofia, Praha 1997, 2. vydání 2003, 136 pp. [9]
  • Rozvojem filosofie vědy ve 20. století se zabývá druhá část knihy. Autor podává přehled základních koncepcí filosofie vědy od novopozitivizmu přes Poppera a Kuhna až k tzv. sociologickému obratu a postmodernismu.
  • Novým aspektům filosofie vědy je věnována třetí část knihy. Vedle tradičních problémů realismu, pravdivosti a racionality se v centru pozornosti filosofie vědy objevuje i téma člověka v jeho dimenzních sociálních a antropologických, a tím i otázky hodnot a etických zásad vědeckého výzkumu.
• FAJKUS, Břetislav. Filosofie a metodologie vědy. Vývoj, současnost a perspektivy. Praha, 2005, Academia. 1. vydání. 339 stran. ISBN 80-200-1304-0
  • Druhá část, nadepsaná „Vývoj filosofie a metodologie vědy ve 20. st.“ – ačkoli výstižnější by možná bylo „v 2. polovině 20. st.“ – , je členěna podle jednotlivých teorií či teoretických proudů. Je zde vyložen novopozitivismus a logicko-rekonstrukcionalistické pojetí filosofie vědy (R. Carnap), falzifikační model vědy (K. R. Popper), historická a holistická perspektiva (T. Kuhn), metodologie vědeckých výzkumných programů (I. Laktos), pojetí vědy jako progresivní internalizace (D. Shapere). „bootstrapová“ teorie (T. Nickles), semantický přístup B. C. van Fraassena a kognitivní přístup R. N. Giera. A k tomu radikální přístupy jako „metodologický anarchismus“ P. K. Feyrabenda, různé proudy sociologie vědění (M. Foucalt, edinburghská a bathská škola) a postmoderní perspektiva (J. F. Lyotard).
  • Třetí část, nadepsaná „Problémy, tendence a perspektivy“, je členěna tématicky a snaží se postihnout ony problémy filosofie vědy, jež autor pokládá za nejzávažnější a stále živé. Řadí mezi ně problém realismu, reprezentace, porozumění, poznávajícího subjektu, neodarwinistické výklady (memy) a úloha hodnot, resp. etický rozměr vědy.
• István Hajnal (Hungarian) - history of writing in Middle Ages

plus

• http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_technology#Historians_of_science_and_technology
• http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_computer_hardware
• http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_communication#History_of_telecommunication