History of technology

From Monoskop
Revision as of 21:36, 27 June 2009 by Dusan (talk | contribs)
Jump to navigation Jump to search


questions for particular regions @ CEE
  • introduction of personal computer
  • introduction of email in universities
  • introduction of 16mm, video
  • Bernard Stiegler, Technics and Time [1]
  • David Edgerton [2] [3]


  • Břetislav Fajkus, Současná filosofie a metodologie vědy. Filosofia, Praha 1997, 2. vydání 2003, 136 pp. [4]
    • Rozvojem filosofie vědy ve 20. století se zabývá druhá část knihy. Autor podává přehled základních koncepcí filosofie vědy od novopozitivizmu přes Poppera a Kuhna až k tzv. sociologickému obratu a postmodernismu.
    • Novým aspektům filosofie vědy je věnována třetí část knihy. Vedle tradičních problémů realismu, pravdivosti a racionality se v centru pozornosti filosofie vědy objevuje i téma člověka v jeho dimenzních sociálních a antropologických, a tím i otázky hodnot a etických zásad vědeckého výzkumu.
  • FAJKUS, Břetislav. Filosofie a metodologie vědy. Vývoj, současnost a perspektivy. Praha, 2005, Academia. 1. vydání. 339 stran. ISBN 80-200-1304-0
    • Druhá část, nadepsaná „Vývoj filosofie a metodologie vědy ve 20. st.“ – ačkoli výstižnější by možná bylo „v 2. polovině 20. st.“ – , je členěna podle jednotlivých teorií či teoretických proudů. Je zde vyložen novopozitivismus a logicko-rekonstrukcionalistické pojetí filosofie vědy (R. Carnap), falzifikační model vědy (K. R. Popper), historická a holistická perspektiva (T. Kuhn), metodologie vědeckých výzkumných programů (I. Laktos), pojetí vědy jako progresivní internalizace (D. Shapere). „bootstrapová“ teorie (T. Nickles), semantický přístup B. C. van Fraassena a kognitivní přístup R. N. Giera. A k tomu radikální přístupy jako „metodologický anarchismus“ P. K. Feyrabenda, různé proudy sociologie vědění (M. Foucalt, edinburghská a bathská škola) a postmoderní perspektiva (J. F. Lyotard).
    • Třetí část, nadepsaná „Problémy, tendence a perspektivy“, je členěna tématicky a snaží se postihnout ony problémy filosofie vědy, jež autor pokládá za nejzávažnější a stále živé. Řadí mezi ně problém realismu, reprezentace, porozumění, poznávajícího subjektu, neodarwinistické výklady (memy) a úloha hodnot, resp. etický rozměr vědy.
  • István Hajnal - history of writing in Middle Ages