Pioneers of Electronic Art

From Monoskop
Jump to navigation Jump to search
A book published for Ars Electronica festival earlier that year was presented. Download PDF.

Průkopníci elektronického umění was an event organised by Steina and Woody Vasulka in the media archive of Video Department in 1992 in Brno.

"Produkce manželů Woodyho a Steiny Wasulkových se konal v nově vzniklém mediaarchivu Atelieru Video-Multimedia-Performance FaVU VUT na Květné ulici v Brně v roce 1992. Steina Vasulka ovládala svými elektronickými houslemi videoprojekce a Woody Vasulka předvedl interaktivní antologii Průkopníci elektronických médií. Woody Vasulka položil základy výzkumného centra Multimediální laboratoře. Nejprve zde působil jako hostující umělec, později se stal vedoucí laboratoře a po dvou letech profesorem. Hana Hubíková z Moravského demokratického deníku z konce roku 1992, píše o výstavě, která zachycuje přínos „naléhavých informací o dění v syntetických žánrech, jejichž bytostná spjatost s nejnovějšími technickými médii ponechávala domácí uměleckou obec dlouho opodál světových trendů“ (Hubíková). Jak dále autorka popisuje, na americké půdě tehdy souvisela příchylnost k tomuto vyjadřovacímu s prostředku s příznivou technologií a generačním postojem, ovlivněným vietnamskou válkou, zájmem o halucinogeny a drogy, proměny lidského vědomí, meditaci a extázi. Vasulkovi prezentují jako pionýři elektronického umění komponovaný program, který dokumentovali na velkoplošné projekci právě toto údobí amerického videoartu z let 1968 – 1975 pro festival Ars Electronica v Linci. Dovezli osmnáct přístrojů, které dříve museli shledat po sklepeních a oživit. Umělecké programy Vasulků byly provozované na polyekránových stěnách o desítkách obrazovek i na velkoplošných projektorech. Na nich se promítaly tisíce odstínů, pohybů, zvuků. Každý obraz se stokrát vracel, trhal do nepatrných sekvencí, promítal se odpředu dozadu a zpět. Sled obrazů řídil počítač, který se řídil podle povelu zvukem houslí Steiny – každá struna ovládala určitou sekvenci laserového záznamu a podle toho, jaké tóny vyluzoval, a jak rychle se střídal, měnil a přeléval obraz na plátně. „Mohli jsme vidět, jak tyto analogové stroje, které ještě měly individualitu svého stavitele (vystřídanou později anonymitou počítačových generací), pracovaly“ (Ibid.)." (Source)