Filip Hráček: Audiovizuální styl uživatelských YouTube videí (2009) [Czech]

24 April 2010, dusan

Práce se zabývá amatérskou tvorbou na serveru YouTube (www.youtube.com) optikou teorie filmu Bordwella a Thompsonové. Na vzorku padesáti videí nachází 8 kategorií audiovizuálního stylu, které definuje a popisuje pomocí osmi případových studií. Následně na vzorku 385 videí zjišťuje poměrné zastoupení těchto kategorií v populaci. Je ukázáno, že nejčastějšími formami vyjádření jsou tzv. slideshow a video-postřehy. Dalšími nalezenými kategoriemi audiovizuálního stylu typickými pro YouTube jsou: videoblog, úryvek domácího videa, screencast, dokument, krátký film a střihový remix. Pouze malá část analyzovaných videí nezapadá do žádné ze jmenovaných kategorií. Součástí práce je také úvaha o mediálním významu YouTube, shrnutí dostupné literatury na téma YouTube, a shrnutí faktorů, které ovlivňují audiovizuální styl YouTube videí. Práce dále poukazuje na metodologickou nedokonalost dosavadních textů na téma YouTube a přichází s metodou, která má zajistit co nejvíce reprezentativní vzorek YouTube videí.

Klíčová slova: YouTube, video, online video, audiovizuální styl, výrazové prostředky, vizualita, filmové umění, vernakulární kultura, amatérská tvorba, uživatelská tvorba, Web 2.0, audiovisual style, phraseology, visuality, film art, vernacular culture, amateur art, User-Generated Content, UGC, Web 2.0

Diplomová práce
Masarykova Univerzita, Fakulta sociálních studií, Mediální a komunikační studia/Mediální studia a žurnalistika
Vedoucí práce: Mgr. David Kořínek
Brno: FSS MU, 2009

more info

PDF
Attachment 1, Attachment 2, Attachment 3

Michaela Fischerová: Proč odchází uživatelé Facebooku? (2010) [Czech]

24 April 2010, dusan

Zažíváme strmý vzestup online sociálních sítí. Nejvýraznější nárůst v počtu uživatelů registruje v celosvětovém měřítku Facebook, jehož masové působení je spojeno s určitými kontroverzemi týkajícími se zabezpečení dat, otázky etiky a soukromí, prokrastinace. Postupně se vynořují případy uživatelů, kteří svou činnost na Facebooku ukončili. Proč tedy odcházejí? A co je se zkušeností odchodu z této sítě spojeno? Tato práce analyzuje pohnutky odchozích uživatelů k tomuto rozhodnutí a okolnosti, jež tuto zkušenost doprovází. Základem bádání jsou teoretické koncepty týkající se sociálních sítí, specifik online komunikace a životního cyklu členství v online komunitě. Otázka byla empiricky ověřována kvalitativním průzkumem formou polostrukturovaných rozhovorů s osmi účastníky. Výsledky výzkumu přinesly zjištění, že prvotním impulsem rozhodnutí se k odchodu z Facebooku je racionalizace. Tato kritická úvaha přináší různé motivy k odchodu, které autorka rozděluje do čtyř hlavních kategorií: deformace osobnosti, nedosatečná možnost kontroly, neseriózní jednání provozovatelů a prokrastinace. Zajímavým rysem těchto odchodů je charakteristické grand finale těsně před zrušením profilu.

Klíčová slova: Facebook, sociální sítě, online komunikace, online sociální sítě, exkluze, životní cyklus členství v online komunitě, kvalitativní průzkum, zakotvená teorie, social network, online communication, social network service, SNS, exclusion, life cycle of online communities members, qualitative research, grounded theory

Bakalářská diplomová práce
Masarykova Univerzita, Fakulta sociálních studií, Mediální a komunikační studia/Mediální studia a žurnalistika
Vedoucí práce: Mgr. Jakub Macek
Brno: FSS MU, 2010

more info

PDF

Petra Jelečková: Facebook a politické jednání: Kdo, proč a k čemu využívá prostředí Facebooku v rámci politicky orientovaných aktivit? (2010) [Czech]

24 April 2010, dusan

Bakalářská práce se zabývá politicky a společensky zaměřenými projekty, které jsou prezentovány v rámci online sociální sítě Facebook. Cílem práce je poznat zakladatele politicky a společensky zaměřených celků prezentovaných v rámci Facebooku a zjistit, z jakých důvodů a k čemu toto prostředí v rámci svých aktivit využívají. Výzkum je zpracován kvalitativně, dle metody zakotvené teorie. V jeho rámci proběhly rozhovory s deseti respondenty, tyto rozhovory pak byly podrobeny analýze. Analýza dat ukázala, že zakladatelé politicky a společensky zaměřených celků se zajímají o politické a společenské dění a tento zájem může vyústit v další aktivity v podobě členství či činnosti v rámci oficiálních organizací. Tito lidé se rozhodli využít Facebook pro možnosti, které nabízí. Tyto možnosti dle uživatelů tkví v množství důvěryhodných kontaktů, technickém zázemí Facebooku a některých jeho „speciálních rysech“. Na základě popsaných „speciálních rysů“ jsem zjistila, že tito uživatelé Facebook vnímají nejen jako nástroj, který lze použít v rámci politického jednání, ale zároveň mu přiznávají schopnost ovlivňovat společnost a její politické jednání. Bylo také zjištěno, že prostřednictvím Facebooku chtějí zakladatelé politicky a společensky zaměřených celků působit na společnost. V rámci jeho prostředí reagují na konkrétní činy veřejných osob a pro svoje aktivity pak hledají podporu. Jeho prostřednictvím také informují svoje podporovatele o daném problému, aby je poté případně mohli přimět k akci. Získané výsledky jsou uvedeny do souvislostí s dosavadními poznatky, které se týkají problematiky internetu a jeho vlivu na politické jednání.

Klíčová slova: Facebook, politika, sociální sítě, social web, online sociální sítě, kvalitativní výzkum, zakotvená teorie, politics, social networks, online social networks, qualitative research, grounded theory

Bakalářská diplomová práce
Masarykova Univerzita, Fakulta sociálních studií, Mediální a komunikační studia/Mediální studia a žurnalistika
Vedoucí práce: Mgr. Jakub Macek
Brno: FSS MU, 2010

more info

PDF (DOC)