Josef Hiršal, Bohumila Grögerová (eds.): Slovo, písmo, akce, hlas: K estetice kultury technického věku (1967) [Czech]

A unique anthology of essays, manifestos and artistic programs from the period 1950-1965 by Jasia Reichardt, George Brecht, George Maciunas, Ben Vautier, Eugen Gomringer, Décio Pignatari, Max Bense, Umberto Eco, and others.

“Tento sborník teoretických studií, esejů, článků a uměleckých manifestů napsaných v prvních patnácti letech druhé poloviny dvacátého století, chce být v prvé řade informací. Informací o estetice toho, co bývá globálně nazýváno experimentálním uměním, vznikajícím v technické civilizaci a realizujícím rozličné tendence a programy v různých částech světa. Chce osvětlit tento pojem a poukázat na rozdílnost jeho aplikací i výkladů. Navíc pak chce poskytnout v českém překladu přímo pramenné materiály o nových druzích poezie (o poezii umělé, konkrétní, auditivní, verbofonické, grafické), o umění lettristickém, permutacionálním, totálním, o splývaní dosud samostatných uměleckých disciplín a žánrů i o krystalizaci a výskytu nových, reprezentovaných především akcemi (happening aj.).

Ve sborníku je zařazeno vedle statí, studií a manifestů uměleckých skupin, teoretiků i samotných umělců i několik přehledů historických a vývojových, ukazujících souvislosti současného umění s etapami předchozími a podávajících další důkazy o jeho univerzalitě i diferenciaci. Materiály sborníku netvoří ani v náznaku kompaktní celek. Jsou spíše jednotlivými, někdy dokonce přímo si odporujícími hlasy vzrušeného rozhovoru, vytvářejí konglomerát různých tendencí, názorů a reakcí na skutečnost a stav civilizace druhé poloviny našeho století v rozdílných společenských podmínkách. Záměřem pořadatelů bylo přiblížit je našim zasvěcenějším i laickým čtenářům a poskytnout tak hlubší předpoklady k vnímání současných uměleckých artefaktů i k pochopení jejich metodologie.

Shrnutím nejvýraznějších, mnohdy však i nejproblematičtějších současných estetických tendencí představuje tento sborník materiál, který — právě snad pro svou názorovou diferenciaci, rozpornost a nesmiřitelnost — nemá dosud ve světě obdoby. Bylo by si proto jen přát, aby se názorům a informacím v něm obsaženým dostalo žádoucího doplnění ve zpřístupnění korespondujících konkrétních uměleckých výtvorů jak světové, tak i naší skromnější provecience, resp. v pokračujícím zpřístupňování, protože mnohé již u nás známe jsou. Padly by tak poslední falešné mýty a představy — a to jak ze strany snobů, tak diletantů — a byla by i v této oblasti dokořán otevřena cesta k přirozenému a nevyhnutelnému vývojovému výběru.” (from the Introduction)

With an Afterword by Jiří Levý
Publisher Československý spisovatel, Prague, 1967
Volume 1 of Monoskop Unlimited Edition series
256 pages

PDF (40 MB, no OCR)

Arndt Niebisch: Media Parasites in the Early Avant-Garde: On the Abuse of Technology and Communication (2012)

“The avant-garde movements of the early twentieth century inhabited the media discourses of their time like parasites, constantly irritating and taking from them. Dadaists ripped images of a mechanically reproduced world out of newspapers and magazines and reassembled them in their collages. Futurists instrumentalized the brevity of telegraph messages for their free word poetics. Artists such as F.T. Marinetti, Raoul Hausmann and Luigi Russolo constantly abused existing media technologies and hijacked public communication. This study traces these subversive tactics from avant-garde poetry to media technological experiments with radio tubes.”

Publisher Palgrave Macmillan, 2012
Avant-Gardes in Performance series
ISBN 1137276851, 9781137276858
250 pages

Publisher

PDF, PDF (updated on 2016-3-15)

Sven-Olov Wallenstein: Nihilism, Art, and Technology (2010)

Beginning in an analysis of three paradigmatic instances of the encounter between art and technology in modernism—the invention of photography, the step beyond art in Futurism and Constructivism, and the interpretation of technology in debates on architectural theory in the 1920s and ’30s—this book analyzes three philosophical responses to the question of nihilism—those of Walter Benjamin, Ernst Jünger, and Martin Heidegger—all of which are characterized by an avant-garde sensibility that looks to art as a way to counter the crisis of modernity.

These responses are then brought to bear on the work of the architect Mies van der Rohe, whose “silence”—understood as a withdrawal of language, sense, and aesthetic perception—is analyzed as a key problem in the interpretation of the legacy of modernism. From this, a different understanding of nihilism, art, and technology emerges. These concepts form a field of constant modulation, which implies that the foundations of critical theory must be subjected to a historical analysis that acknowledges them as ongoing processes of construction, and that also accounts for the capacity of technologies and artistic practices to intervene in the formation of philosophical concepts.


Originally presented as a compilation thesis in theoretical philosophy, the work was published as a book by Axl Books in 2011.

Doctoral Thesis
Department of Philosophy, Stockholm University, 2010
ISBN 9789174470734
92 pages

Publisher (Thesis)
Publisher (Book)

PDF (Thesis; without images)